Nové výzvy
Odpojit nebo přeměnit
Jsme součástí systému, vypadá to, že systém je ve všem a všude. Lze ho jen tak vypnout, odstranit, či se odpojit? Nebo má být postupně změněn, nahrazen, přeměněn něčím co přichází zevnitř z hloubi duše a opravdového cítění?
Propojit dva světy
Co nás čeká, jsou změny, které se dotýkají planety jako celku, všech bytostí, které jsou v tuto chvíli na planetě přítomny. Čeká nás zlom, chvíle kdy se změní světové paradigma, vlna, jež oběhne celou planetu. Bude to čas otvírání očí a probouzení mysli. Bude to čas nových poznatků, setkání, bude se týkat všech lidí, všichni budou zasaženi.
Poznáme, že systém nám již neslouží, že je prospěšný pouze sám sobě, svým konstantám. Uvidíme nové možnosti, spatříme lidství v jeho pravé podobě, vyprojektujeme nový svět v harmonii, kde je člověk vítán a oslavován.
Změny v sobě
Každý člověk, každá bytost projde svou vlastní očistou, proměnou. Uvědomění si vlastní podstaty, umožní hluboké změny v chápání, vidění, cítění a vnímavosti. Každý svým tempem pozná nová mutidimenzionální rozhraní, nové možnosti, které nahradí svět hraček a vnější zábavy.
Někteří odejdou
Tehdy kdy život dostane správný směrem a bude zaručena stabilita, rozhodnou se mnozí opustit milovanou matku, využít svých schopností a navrátit se do domovských přístavů. Osobnostní fragment, kvalita zůstane navždy ukotvena a spojená s realitou země. Jsme bytosti s mnoha možnostmi a umíme existovat na mnoha úrovních, časech, realitách, dimenzích.
Země je knihovna
A jako taková slouží vesmíru, je to učebnice, projekt, vize i zahrada, která má vzkvétat, sloužit, propojovat vesmír a vše živé v nejrozmanitějších formách. Země je snem mnohých, člověk je snář, klíč k informacím zde uloženým.
Hra pokračuje
Nikdy to neskončí, vždy budou připravena nová kolbiště, nové výzvy. Stát se celistvou Bytostí, cítit a vnímat víc a víc a víc. Zasloužíme si vidět celou svou Bytost, propojit ji opravdově, dotknout se jemno-hmotného světa, protože to je naše přirozenost, přirozený stav bytí, který nám patří a bude navrácen.
Se srdcem na dlani, ve víře a pokorně.